17. března 2016

Crazy room...

Crazy room...


...ano, tak říkám dětskému pokoji našich dětí, který jsem jim vytvořila a který je tak trochu crazy. .-)
Jeho osud je trochu složitější a trvalo dlouho, než došlo k jeho realizaci. Ale o to větší radost z něj teď máme. A hlavně ten klid, když přijdeme domů a děti si hned vlezou do něj a nemusíme být celé odpoledne v jedné místnosti jako dřív.





Je sice hezké mít společný obytný prostor, být neustále v kontaktu, ale...
Co si budeme povídat - po několika letech neustálého zakopávání o hračky, pastelky, pomalovaných zdí,...už to chtělo nějakou změnu.
A hlavně, to co mou esteticky založenou duši trápilo nejvíc - jistě tušíte. :-)
Byla to nemožnost si obývací pokoj udělat po svém, dekorovat, krášlit.
 Copak to jde, když vám to kazí barevné kostky, plyšáci, bedny se vším možným. A i když si to na večer na chvíli schováte, ráno je to tam znova.








Takže možnost zrealizovat dětem pokoj, byla pro mě jistá úleva, ale hlavně zábava a od té doby vlastně už tak trochu i moje současná práce.

A proč mu říkám CRAZY? No měl to být původně námět námořnického pokoje, což v podstatě je, ale trochu se to zvrhlo spíše v bláznivé kombinace modré a červené. Čili v bláznivé pojetí něčeho, co z dálky snad připomíná styl námořníků. :-) 



Vzhledem k tomu, že děti jsou zatím dětmi, tak to k nim, myslím, patří a za pár let ( spíš dříve, protože už mám zase cukání vše udělat znova :-)) ho stejně budeme muset  přizpůsobit budoucím puberťákům.

Jeho zařízení je tak trochu provizorní. Neměli jsme při realizaci moc času a tak vznikly postele z palet, pak se přidaly police ze starých bedýnek a když už jsme byli u používání recyklovaných  předmětů, došlo na stůl po babičce, truhlu z půdy,...
Pak už to doplnila jen garnyž z topolové aleje, pádlo od známých, police, které děda někde našel,...

Garnyž z topolové větve


Já to všechno odekorovala ručně šitými  textilními doplňky a dekoracemi z naplaveného dřeva a hotovo.










Vlastně jsem ráda, že je zařízení tak variabilní. 
Je pro mě výzvou tvořit z věcí, které mám k dispozici - předělat je, použít jinde a jinak, dát jim novou funkci a tvář.
 Ráda tvořím tzv. z NIČEHO a to zdánlivé NIC má někdy daleko větší efekt než drahé "designové" kousky. 







Dětem se pokoj líbí, jsou v něm rádi a dětské návštěvy jim ho chválí. Méně tak dospělí, ti jsou často trochu upjatí a řeší prach v otevřených policích a pod paletami... :-) 
No jasně prach tam je, možná víc než jinde, ale nejsme alergici, tak to přežijeme. Máme přece doma vysavač a hadr, ne?

Samozřejmě vše, s čím lze hýbat, cestuje neustále sem tam a mění své pozice. Nenávidím nábytek na míru a vestavěné cosi, co mi brání ve změně, kdy se mi zlíbí.
 To by pro mě bylo utrpení - nemoci s tím hnout. .-) 

Knoflíky místo úchytek


Důkaz, že nábytek neustále cestuje...

No a já už plánuji, jak pokoj předělám v budoucnu a už se moooooc těším. Asi budu muset dát více na přání dětí. Přece jenom budou starší a zřejmě s jiným názorem.:-) Třeba budou chtít polepit celou zeď svými idoly nebo tam mít graffiti. Kdoví! 


Všem krásný prosluněný den a dětem snové pokojíčky!

A pokud vás baví náš pokojík - neváhejte mě kontaktovat a vytvořím pro vaše děti také tokový CRAZY ROOM. 

Martina G.

1 komentář:

Budu ráda, když mi zanecháte jakýkoli vzkaz nebo komentář. Samozřejmě také ráda kdykoli odpovím na vaše dotazy.