Ztráty a nálezy...

Už se to určitě někomu z vás stalo...

A někomu možná i víckrát.

Je to, jako když vám někdo ukradne vzpomínky. Když to zjistíte, chce se vám křičet, brečet, nadáváte sobě a možná i vašim blízkým. Jenže už je pozdě a je to pryč!

Že nevíte co? 

FOTKY!!!

Fotky, obrázkové vzpomínky na všechno hezké, na všechno, co jste chtěli uchovat pro sebe a pro své potomky, všechno, co vám vyvolá usměv na rtech, co vás rozpláče,...

a to všechno nám zmizelo.

Jako mávnutím proutku to najednou zmizelo v útrobách přístroje, který slouží na uchování takových věcí. 

A my mu věřili a ukládali a ukládali...

Stovky a tisíce fotek dětí, dovolených, hezkých chvil.

Je to v něm, sežral to a nechce to vyplivnout! 

O kom je celou dobu řeč? O externím disku, o potvoře, kterou musíte mít nejméně třikrát a dělat si zálohy záloh, jinak dopadnete takhle. :-( 

Teda prý z ní umí někdo vytáhnout, jde to, ale za strašné peníze.

No jo, já vím, měla jsem průběžně fotky nechávat vyvolávat a zakládat alba, ale upřímně, kdo na to má čas. :-) 

Jo když ještě vládl kinofilm, nic jiného nám nezbývalo. Ale teď v období digitální, má každý fotek tisíce a to už dá zabrat, to roztřídit a archivovat. 

Cena za lenost je vysoká!

Proto už se polepším a začala jsem hned nedávno, kdy jsem objevila kupon na fotoknihu  

www.saal-digital.cz

a honem nahrála alespoň pár fotek, co zůstaly v počítači a telefonu.

Kniha je velmi kvalitní  a má krásné tvrdé stránky. Bála jsem se, jak "vylezou" fotky z mobilu, ale jsou stejně hezké jako z foťáku. 

Pracovat se staženým editorem mě hrozně bavilo...

Můžete si měnit skladbu a velikosti fotek, různě je otáčet, vybírat si pozadí,..

Je zábavná a tvůrčí práce. :-) 

Jen trochu časově náročná.

Teď už nebudu líná a budu každý rok tvořit nějakou takovou knihu, ať pak nemusím bulet nad rozlitým mlékem.

A co vy, máte alba nebo to flákáte jako já? 

Sežral vám už disk fotky? Dostali jste je ven?

Těším se na vaše komentáře.

Martina 

Nový projekt...

Další projekt v realizaci. Celkem prostorný obývák v rodinném domě v neutrálních barvách. Snad se ho majitelům povede brzo realizovat.Těším se na fotky po. Zatím jen vizualizace a návrhy.

KOMU SE NÁVRHY LÍBÍ A JE V SITUACI, KDY BY SE MU MÁ POMOC HODILA - NEVÁHEJTE MĚ KONTAKTOVAT A POŽÁDAT O CENOVOU NABÍDKU! 

HEZKÝ APRÍL VŠEM! 

Martina

Pracholapy a jiné blbůstky...

...máme je doma skoro každý.

Myslím, že tak v jedné ze dvou domácností se najde nějaký takový pracholap. Nějaký předmět, kterého se z různých důvodů nechcete zbavit. Ať už je to dárek od někoho milého, suvenýr z cest, historický předmět nevyčíslitelné hodnoty :-) nebo nějaká nostalgická vzpomínka na kohokoli a cokoli.

I u nás se takové předměty najdou a asi by to bez nich nebylo ono. 

Přiznám se, že nejsem úplně milovník minimalismu a pár takových blbůstek k životu potřebuji.

Tvoří podle mě takové to útulno a ducha domova a vyjadřuje i něco o majiteli.

Ráda si v "cizích" bytech prohlížím tyhle malé, někdy i velké vzpomínkové předměty a přemýšlím pak, co mi o svých majitelích vypovídají. Co mají rádi, kde cestovali, co jsou jejich koníčky, jaký mají vkus,..

No o mě už pár lidí spíš řeklo, že mě litují kvůli prachu...že by to uklízet nemohli atd.

Víte, co? Mě je to jedno, je to můj prach a až mě to někdy naštve, schovám pracholapy do bedny a hotovo! 

Naše současné PRACHOLAPY tvoří staré krabičky po babičce, stará minižehlička od sousedů, mexický bůžek od strýce, naplavené dřevo z cest ( tomu nikdy neodolám a pár větví si dovezu),

synova lodička z kůry, lahvička ze staré chalupy a slon po druhé babičce. O dekoracích na okně nemluvě. :-))

Myslím, že to s námi není tak hrozné. Nevlastníme naštěstí sbírku angličáků, tácků od piva, plyšových medvídků, panenek,...Na které by bylo třeba několik vitrín a poliček. :-)

A jak to máte s pracholapy vy? Schováváte si drobné blbůstky a suvenýry nebo to nekompromisně hážete do krabice a bráníte se jakýmkoli chytačům prachu? 

Těším se na vaše názory a prachu zdar! 

:-))

Martina 

Bez okna nelze žít...

A to myslím naprosto vážně. Alespoň já tedy bez oken žít nemůžu.

Už tak dost trpím, že naše kuchyň je jen černý kout bez okna.

Nejraději bych měla prosklenou většinu stěn a užívala si světla a výhledu...Jenže to by náš dům vypadal divně.

Tak se alespoň kochám skleněnými stěnami u kamarádů.

Jsem ale nesmírně ráda za tohle naše celkem velké okno, které má krásné venkovní pozadí a to se mění podle ročních období.

Je to jako přírodní tapeta...

Stromy za oknem střídají "tvář" od holých větví, přes zelené a zasněžené.

Okna jsou pro mě vlastně to nejdůležitější v každém interiéru.

Jsou to první, na co se zaměřím a co mě upoutá. 

Jakmile k někomu "vlezu" do bytu, už mi oči rejdí po oknech a zkoumám velikost, světelnost a už si představuji, jak bych je zvětšila, přesunula, odekorovala, vyměnila,...

Pokud jsou okna v interiéru malá, tmavá nebo umístěná všechna na sever, 

vyvolává to ve mě stísněný a smutný pocit a lituji majitele. 

A nebo ze sebe vypálím větu:

 "Ježíš, vy máte krásný velký okna, to vám závidím!" :-)

Jasně, dřív se okna schválně dělala malá kvůli úniku tepla,

 třeba ve starých chalupách a roubenkách.

My dnes ale máme tolik úsporných řešení, tolik možností zateplení a vytápění,že si klidně můžeme dovolit udělat tři stěny prosklené. 

Nebo ne? Tedy ten, kdo se nebojí svého soukromí. :-)

Vážně občas nechápu architekty a projektanty, jak dokáží někdy vymyslet tak pidi nebo hnusná okna. Pardon, ale někdy jsou ty novostavby opravdu děs! 

A přitom by si zasloužily krásná velká okna, zvlášť když se majitelé mají kam koukat že? 

Zpět ale k našemu oknu.

Protože je to téměř ( bohužel) jediné z velkých oken, tak ho strrrááášně ráda dekoruji.

A že se během roku vyřádím dost.

Už na něm byly snad všechny možné dekorace. Počínaje rádiem, psacím strojem, stohem časopisů, ...

Nikdy nesmí chybět květina. Nemám jich doma moc, vlastně jen ty na okně. Musí mýt dost odolné, aby moji nepéči vydržely. 

Letos jsem je obalila do velmi drahých přírodních obalů. :-)

Néé, dělám si legraci! Jako obal jsem použila papírové pytlíky od pečiva. 

Bedýnka BORDEAUX je už pár let stará, ale vděčná a i praktická dekorace.

Panáček z Ikea, který je snad v tisícovkách interiérů, už seděl také snad všude.

Častokrát jsem už sklidila i kritiku, že mám okno přeplácané a jak vlastně větrám,...

Jasně, mám tam věcí požehnaně, ale mě se to tak líbí! 

A větrám normálně, otevřu přece okno. Nemám problém kvůli tomu kytky sundat a okno otevřít dokořán.

Nevadí mi při mytí všechno sundat. Za to mi velké okno stojí! 

Téma bych uzavřela "citátem" 

OKNO do duše bytu OKO! 

Nebo ne?  :-))

Jaký vztah máte k vašim oknům vy, jak si je šperkujete, jak sníte o jiných, jak důležitá pro vás jsou?

Krásné Velikonoce všem!

Ať už máte okna omytá a nebo jste to nestihli.

Martina

Work, work, work,...

Brrrr...to je ale zima, co? Také jste si tak nadšeně užívali teplý víkend? A teď tohle!

No Apríl, co bychom vlastně chtěli... Takhle nás bude trápit asi až do května.

A protože je mi zima a nechce se mi ven a ani mě to tam netáhne, tak se snažím dohánět pracovní resty.

Dodělávám návrhy a těším se, až klienti vše zrealizují a budou fotky. 

Snad! 

K tomu ale potřebuji pěkné a čisté ( v mém případě i stylové) pracovní místo.

Mnozí z vás už ten můj pracovní stůl znají a viděli ho v mnoha podobách, která nikdy není dlouho stejná.

Teď zrovna je to něco ve stylu " boho " nebo jak to nazvat. A celkem monotématické.

Dekorace nad stolem měním podle toho, co mi zrovna přijde pod ruku a momentálně to byl "dreamcatcher" od indiánů z Utahu - pravý, ne žádný z trhu. Takže by měl i opravdově fungovat :-) Přidala jsem mu jen pár peříček.

Doplňuje ho drhaný přívěšek ze 70 tých let, na který jsem zase nacpala nějaké to peří. (když už ho mám) 

Ramínko, které drží časopis, je také rekvizita velmi stará a mnou ceněná. :-)

A aby peří na jaře nebylo málo, na pár fotek jsem tam "prskla" indiánskou čelenku od dětí.

Možná vás zarazí ten psací stroj...

On se tam ale krásně hodil a rozhodně vypadá stylověji  než notebook. :-)

Ten také dlouho nikde nevydrží. Už byl na okně, v knihově, komodě,...

Je totiž úžasně fotogenický! 

Tak to je můj pracovní kout, kde vymýšlím vaše bydlení a odkud spolu komunikujeme.

Je tak příjemný a inspirativní, že občas přijdu do pokoje a sedí mi tam manžel a můj počítač je hozený někde pryč. :-)

A jaký pracovní kout máte vy? Je to nějaké vymazlené místečko nebo jako já dříve, pracujete na jídelním stole, který si předtím musíte uklidit a utřít? 

Ať tak či tak...přeji vám, ať se všude pracuje lehce a efektivně!

Mějte krásné dny!

Martina